Vedoucí lékař: MUDr. Jan Liška
Lékaři: MUDr. Martina Karnoldová, MUDr. Eva Perglerová, doc. MUDr. Pavel Poleník CSc., MUDr. Barbora Valentová, MUDr. Monika Budínová
Sestry: Alena Feiferlíková, Naděžda Delawská, Ivana Komárková
Dentální hygienistky: Mgr. Lenka Malíková DiS, Palvína Tauerová Dis.
Cílem péče na oddělení parodontologie je řádná diagnostika parodontopatií, onemocnění sliznic dutiny ústní nebo projevů systémových onemocnění v této lokalitě a jejich adekvátní léčba.
Parodontopatie
Jedná se o onemocnění závěsného aparátu zubů (dáseň, parodontální vazy, povrchová kost, cement na povrchu kořene). Společným příznakem onemocnění je zánět, projevuje se některým příznakem jako je zarudnutí dásně, krvácivost, bolestivost, hnisavý výtok, viklavost či putování zubů. Nejčastější příčinou onemocnění parodontu je mikrobiální povlak, zejména v oblasti přechodu zubu a dásně, později dochází k mineralizaci povlaku a tvorbě zubního kamene, který opět podmiňuje další usazování povlaku.
Základní podmínkou v léčbě parodontopatií je dokonalá ústní hygiena, což mohou v některých případech komplikovat anatomické odchylky v postavení zubů a čelistí nebo nedokonalé stomatologické ošetření. Někdy se na onemocnění parodontu podílí celková onemocnění pacienta nebo léky, které jsou využívány k jejich léčbě. Vzácnější jsou projevy virových onemocnění, škodlivé fyzikální a chemické vlivy s působením v této oblasti.
V případě zánětlivého postižení dásně je stav většinou dobře léčitelný zlepšením ústní hygieny, podpořené výplachy desinfekčními prostředky, eventuálně celkovou léčbou. Dlouhodobě neléčený zánět dásně postupuje do hlubších vrstev parodontu, vzniká onemocnění – parodontitis, pro kterou je charakteristická tvorba tzv. chobotů, což je prostor mezi zubem a dásní, kde dochází k usazování kolonií škodlivých bakterií v povlaku. Následkem činnosti bakterií dochází zánětlivým procesem k pozvolné destrukci tkání parodontu, jež může vyústit ve ztrátu zubů.
Vyšetření parodontu
Ke stanovení správného léčebného postupu je třeba důkladné vyšetření parodontu speciálními parodontologickými nástroji, zjišťujeme hloubku chobotu, výtok z chobotu, přítomnost povlaku, viklavost zubu. Vyšetření je nutné doplnit rentgenovým vyšetřením ke zjištění úrovně a typu poškození kosti, popřípadě dalším laboratorním vyšetřením, které by mohlo odhalit některé doprovodné onemocnění, např. cukrovku.
Konzervativní ošetření parodontu
Konzervativní ošetření parodontu je základní způsob léčby parodontu. Spočívá v úpravě ústní hygieny, odstranění povlaků, zubního kamene a všech jeho nosičů. Odstranění zubního kamene se provádí buď nástroji ručními, které se mohou zavádět i pod dáseň a kámen se z povrchu zubního kořene a korunky seškrabuje, nebo nástroji vibračními.
Oba způsoby odstranění mohou být mírně bolestivé, doprovázené krvácením, v případě potřeby je možné ošetřovanou oblast znecitlivět. Zub ve špatném postavení může být přetížen, proto bývá vhodná úprava zábrusem zubu ve sklovině. Zábrus nevede k poškození zubu, aby došlo ke vzniku kazu, či poškození zubní dřeně.
Možným omezením je retrakce dásně po zhojení jejího akutního zánětu.
Léčba vyžaduje spolupráci pacienta s lékařem prováděním účinné ústní hygieny. Dochází k doporučení vhodných pomůcek ústní hygieny, někdy roztoků s desinfekčním a protizánětlivým účinkem. Některé stavy parodontu vyžadují preskripci antibiotik či chemoterapeutik.
Pacient může být zařazen do systému pravidelných kontrol podle závažnosti postižení.
Mimo indikované dlahování či protetické ošetření chrupu s oslabeným parodontem je konzervativní léčba parodontu bez doplatku pacientem s komplexním zdravotním pojištěním.
Chirurgická léčba parodontu
Tato léčba vede k úpravě anatomických poměrů, jako výkon preventivní nebo preventivně léčebný nebo k nápravě stavů, které vznikly v důsledku chorobného procesu. V některých případech je součástí výkonu i estetická úprava.
Chirurgická léčba je navržena v případě, že konzervativní postup nevedl k odstranění parodontálních chobotů a vyléčení zánětu, v některých případech je možné i částečné obnovení tkání, chorobou poničených.
Základní podmínkou pro navržení chirurgické léčby je dokonalá spolupráce pacienta v oblasti ústní hygieny, špatná hygiena je důvodem k odmítnutí léčby, stejně jako kouření nebo některé závažné celkové choroby.
Cílem léčby je:
- odstranění hlubokých chobotů, jakožto zdroje opakovaných zánětů
- vytvoření podmínek pro účinnou ústní hygienu
- vytvoření podmínek pro odstranění povlaku a zubního kamene v ordinaci
- odstranění okraje dásně k umožnění konzervačního či protetického ošetření
Příprava k výkonu - výkon se nedoporučuje provádět na lačno. K zajištění stability implantačních kostních materiálů se provádí dlahování operované oblasti chrupu po dobu operační a pooperační.
Chirurgické výkony se provádějí ambulantně, v místním injekčním znecitlivění, součástí výkonu je založení stehů, eventuálně přiložení obvazu.
Shrnutí výkonů:
- preventivně léčebné výkony – operace záměnou laloků, frenulektomie
- léčba hlubokých chobotů – lalokové operace, řízená tkáňová regenerace parodontu
- úpravy rozsahu dásně – gingivektomie a gingivoplastiky
- krytí ustupující dásně – štěpy pojivové a epiteliální
Rizika, následky a možné komplikace výkonu – přechodná místní bolestivost, mírný otok, hematom v místě výkonu. Může se dostavit přechodná zvýšená citlivost zubů v operované oblasti na chlad.
Chování po výkonu, možná omezení – fyzický klid, řádná hygiena dutiny ústní, tolerance stehů.
Po výkonu může lékař ordinovat antibiotika, analgetika. Doporučuje se přikládání studených obkladů, úprava stravy. Některé typy výkonů se provádí etapově, v některých případech je
u pacienta provést více výkonů. Vhodné je pokračovat vždy až po zhojení po předchozím zákroku. Výsledky chirurgické léčby, zejména etapového charakteru, se nedostaví ihned, ale někdy po řadě týdnů, měsíců až roků.
U výkonů, kde je prováděna náhrada kostní tkáně implantačními materiály, není výkon hrazen ze zdravotního pojištění, výkon i použité materiály hradí pacient dle schváleného ceníku pracoviště.
Slizniční dispenzář
Slizniční dispenzářv rámci oddělení parodontologie slouží k diagnostice, léčbě a následné dispenzarizaci pacientů s onemocněním sliznic dutiny ústní. Pacienti zařazení do dispenzáře docházejí k pravidelným kontrolám, adekvátně dle stanovené diagnozy.
Diagnostika spočívá v komplexním klinickém a RTG vyšetření, kultivačních testech, krevních náběrech, histologickém ověření. Klinické vyšetření doplňuje užití Velscope.
Kontroly na specializovaném pracovišti parodontologie nenahrazují pravidelné preventivní prohlídky u ošetřujícího stomatologa ani doporučené návštěvy odborné dentální hygieny.