Personál
Vedoucí lékař: MUDr. Jan Netolický, Ph.D.
Lékaři: MUDr. Hana Hecová, Ph.D., MUDr. Jaroslava Stehlíková, MUDr. Marie Šafářová, MDDr. Denisa Pospíšilová, MUDr. Rudolf Poborský, MDDr. Petra Hauerová, MDDr. Martina Kostková, MDDr. Miroslava Chalupová, Ph.D., MDDr. Alena ŠVECOVÁ
Staniční setra: Bc. Eva Koukolíková
FN Plzeň se ve spolupráci s Univerzitou Karlovou v Plzni významně podílí na výuce studentů oboru zubního lékařství.
Shrnutí poskytované péče a její rozsah
Konzervační stomatologie je obor, který se zabývá prevencí vzniku zubního kazu, a pokud už zubní kaz vznikne, tak způsoby jak ho ošetřit.
Zubní kaz je v podstatě nejčastější infekční choroba dneška. Ke vzniku zubního kazu jsou zapotřebí tři hlavní faktory - vnímavá zubní tkáň, bakterie přítomné v ústní dutině a typ převládající stravy. Za faktor čtvrtý lze považovat čas, protože ke vzniku kazu, který už musí být řešen výplní opravdu potřebujeme určitou dobu. Díky působení bakterií vzniká kyselé prostředí, které vede nejprve k vratnému odvápnění skloviny a pokud toto působení trvá delší dobu vytvoří se už v zubní tkání defekt který se postupně zvětšuje. I když si to často člověk nechce připustit, v naprosté většině případů má každý z nás možnost vzniku zubního kazu zabránit s minimálními náklady.
Dobře a pravidelně prováděná ústní hygiena spojená s dodržováním preventivních prohlídek u zubního lékaře výrazně snižuje riziko vzniku kazu a v případě, že zubní kaz přeci jen v nějakém místě, které je hůře přístupné čištění vznikne, je řešení iniciální kazu pro pacienta méně bolestivé a náročné. Případy, kdy je vysoká kazivost podmíněna nějakým jiným celkovým onemocněním pacienta jsou opravdu velice vzácné.
Velice důležitou součástí konzervační stomatologie je tedy včasná diagnostika zubního kazu. V dnešní době je zcela nedostačující klasické vyšetření pomocí zrcátka a sondy. U každého pacienta by měly být minimálně jednou za dva roky, u pacientů s vyšším rizikem zubního kazu i klidně každý rok zhotoveny dva intraorální rentgenové snímky typu bite-wing. Jde o snímek, na kterém se vždy zobrazí zubní korunky horních i dolních zubů v postranním úseku chrupu. Mezizubní prostor těchto zubů je právě tím místem, kde nejčastěji začíná zubní kaz a proto toto rentgenové vyšetření rozhodně není nadměrnou radiační zátěží pro pacienta, naopak při včasném záchytu počínajícího zubního kazu mu spoustu dalších rentgenů ušetří. Dalším dobrým důvodem je fakt, že iniciální kazy se vždy nemusí řešit preparací a výplní, ale při zlepšení nebo zkvalitnění dentální hygieny je lze vyléčit zpětnou mineralizací odvápněné zubní tkáně.
Pokud už dojde na vrtání, je vhodné zvolit, jaký výplňový materiál pro řešení defektu použijeme. V současné době máme k dispozici v podstatě tři výplňové materiály. Ve většině případů volíme mezi kompozitní výplní, skloionomerním cementem a nebo v indikovaných případech amalgamem. I když je otázka často stavěna zjednodušeně bílá nebo černá (kompozit nebo amalgam), je potřeba se k volbě správného materiálu pro výplň postavit přeci jen zodpovědněji. U pacientů s horší hygienou má v postranním úseku chrupu amalgamová výplň výrazně lepší prognózu s pohledu dlouhodobé stability.
Bílá kompozitní výplň je samozřejmě z pohledu pacienta estetická, téměř neviditelná. I z pohledu lékaře je to výplň více šetrná tím, že se preparuje pouze v rozsahu kazu, šetří se zbylé, kazem nepoškozené zubní tkáně. Výplň se se zubem díky speciálnímu vazebnému systému spojí v jeden celek. V současné době už jsou tyto materiály také dostatečně mechanicky odolné. Ale zůstává zde stále to jedno ale – v postranním úseku chrupu si takovou výplň musí pacient doslova zasloužit. Tyto výplně vyžadují perfektní hygienu a pokud to pacient nerespektuje, je pravděpodobnost vzniku nového kazu opravdu vysoká. U zubů předních je samozřejmě kompozit jedinou volbou z důvodů estetiky, ale to, co již bylo o hygieně řečeno platí stále.
Posledním výplňovým materiálem jsou skloionomérní cementy. Matriály perfektní v tom, že sami o sobě, díky schopnosti uvolňovat fluoritové ionty působí proti vzniku zubního kazu a jsou schopné i remineralizovat počínající kazy. Ale pro trvalou výplň v postranním úseku chrupu jsou málo mechanicky odolné a díky vyšší opacitě a horší leštitelnosti nejsou tak estetické jako kompozita. Jejich nejčastější použití jsou tedy krčkové kazy spíše v postranním úseku a u starších pacientů s ústupem dásně i kazy kořene.
Endodoncie: Onemocnění zubů se nemusí týkat jen zubní korunky a viditelného kazu. Velice citlivou tkání, reagující na nepříznivé podněty z okolí je také zubní dřeň neboli nerv. Obor endodoncie se zabývá léčením předzánětlivých stavů zubní dřeně a v případě, že už je zubní dřeň nenávratně poškozena tak poté postupy, které vedou k vyčištění a zprůchodnění kořenového kanálku tak, aby mohl být zaplněn definitivní kořenovou výplní.
Při počátečním dráždění zubní dřeně je šance na její vyléčení při odstranění vyvolávající příčiny (nejčastěji zubní kaz zasahující do těsné blízkosti dřeně). Od tohoto stavu je ale jen krůček k akutnímu zánětu nervu, což je jeden ze stavů, který pacienta donutí vyhledat akutní zubní ošetření a to nejčastěji právě v nočních hodinách. Typické jsou záchvatovité, vystřelující bolesti, kdy je pro pacienta často velice obtížné určit příčinný zub – často ho bolí celá polovina obličeje. Při mírnějším průběhu může zánět zubu probíhat v chronické formě a buď při oslabení organismu akutně vzplanout a nebo dojde nakonec k odúmrtí zubní dřeně a jejímu následnému infikování bakteriemi ze zubního kazu. Vnitřek zubu se tak stává rezervoárem infekce a ta přestoupí přes kořen do okolí zubu. Při rychlém průběhu se to projeví akutní bolestí postiženého zubu na dotyk, poklep, určení postiženého zubu je v tomto případě snadné. Nebo zánět probíhá v chronické formě a dochází postupně k úbytku kosti v okolí zubu, pacient nemá výrazné obtíže a diagnózu stanovíme s jistotou pomocí rentgenového snímku.
Ať už se jedná o kterýkoliv z výše uvedených stavů, vlastní endodontické ošetření je si do značné míry podobné. Naším cílem je (většinou díky možné bolestivosti v lokální anestezii) odstranit veškerý infikovaný i neinfikovaný obsah uvnitř zubu – v kořenovém kanálku. Pro dlouhodobou úspěšnost endodontického ošetření je nutné jeho provedení s pomocí kofrdamu (speciální blána, která zajistí dokonalou izolaci zubu a možnost co nejlepší dezinfekce kořenového systému).
Opracování kořenového kanálku děláme v operačním mikroskopu pomocí speciálních rotačních nikltitanových kořenových nástrojů. Typy nástrojů volíme podle míry zakřivení kanálku a podle toho jak jsou celkově průchodné. Takto vyčištěný prostor musíme následně ještě, za současného vyplachování dezinfekčním prostředkem, dostatečně vypracovat a rozšířit a nakonec zaplnit kořenový kanálek definitivní kořenovou výplní. Za standardní kořenovou výplň je dnes považována gutaperča ve spojení s nedráždivým sealerem. Kořenové kanálky můžeme buď plnit gutaperčovými čepy za studena nebo termoplastickou, zahřátou gutaperčou, která je aplikována po nahřátí přímo do kořenového kanálku.
Je potřeba si uvědomit, že zub po prodělaném endodontickém ošetření je do jisté míry oslaben, proto nedílnou součástí endodontického ošetření je i následná rekonstrukce zubní korunky. Pokud úbytek zubních tkání není rozsáhlý je možné zvážit přímou dostavbu zubu kompozitním výplňovým materiálem. Ve většině případů, a to hlavně v postranním úseku chrupu je pro dlouhodobou životnost zubu po prodělaném endodontickém ošetření vhodné volit jinou alternativu. Pro lepší spojení korunky a kořene využít kořenové čepy (buď laboratorně vyrobené a nebo dnes více preferované konfekční čepy sklovláknové) a dostavěný zubní pahýl následně doplnit o laboratorně zhotovenou korunku.
Přístrojové vybavení
- standartní zubní souprava
- operační mikroskop
- i.o. RTG
- polymerační lampy
- speciální endomotor
- apexlokátor
- externí ultrazvuk
- elektrokauter
Způsob objednání
Telefonicky:
- Konzervační 1: 377104738
- Konzervační 2: 377104737
- Konzervační 3: 377104766